|
|
Enkapsulace aktivních látek do nanovláken a možnosti jejich aplikace
Procházková, Lucie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla založena na optimalizaci výroby nanovlákenných krytů a zisku produktu pro následné funkční využití. Výroba nanovlákenných krytů probíhala z vybraných materiálů metodou elektrospinning a forcespinning. Jako výchozí materiály byly použity polyhydroxybutyrát, želatina, chitosan a alginát. Tyto materiály byly po úspěšné optimalizaci obohaceny o aktivní složky ampicilin a ibuprofen pro funkcionalizované využití krytů pro účinnější hojení ran. Teoretická část byla zaměřena na problematiku kůže, procesy hojení, druhy ran a nanovlákny, dále byla zmíněna charakterizace vybraných výchozích materiálů pro formování nanovláken. Praktická část vycházela ze zdlouhavého procesu optimalizace přípravy vlákenných krytů a později i krytů obohacených o aktivní složky. Dále byly navrženy kombinované kryty z různých materiálů s obsahy obou aktivních složek. Následovala charakterizace veškerých připravených krytů z pohledu stability v krátkodobém i dlouhodobém měřítku. Stanoveno bylo postupné uvolňování aktivních složek spektrofotometricky i metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Důležité bylo také stanovení antimikrobiální aktivity vybraných aktivních složek enkapsulovaných do struktury krytů. Závěrem byly kombinované kryty s obsahem obou aktivních složek využity pro testování bezpečnosti s humánními buňkami typu keratinocytů (HaCaT). Testování bezpečnosti vycházelo ze stanovení viability humánních buněk pomocí MTT testu, pro ověření i LDH testu. Proveden byl také scratch test (test hojení ran) po aplikaci navržených kombinovaných krytů.
|
|
|
Příprava bioaktivních krytů ran a testování jejich interakce s lidskými buňkami
Bendová, Agáta ; Márová, Ivana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na přípravu a optimalizaci přípravy kožních krytů ran z materiálů obohacených bioaktivními složkami. V práci byly připraveny nanovlákenné kryty na bázi polyhydroxybutyrátu a nevlákenné kryty z alginátu a chitosanu. Nanovlákna byla připravována metodami elektrospinning a forcespinning. Bioaktivní složky použité k funkcionalizaci připravených krytů byly rostlinné extrakty, klotrimazol, ampicilin, lysozym a proteolytické enzymy. Teoretická část práce je zaměřena na popis využití nanovlákenných a nevlákenných materiálů v medicíně, charakterizaci materiálů na výrobu krytů a bioaktivních složek. Dále tato část popisuje metody použité pro přípravu a charakterizaci krytů. V praktické části byly připraveny vodné a olejové extrakty z vybraných rostlin, které byly charakterizovány na obsah polyfenolů a antioxidační aktivitu. Pomocí metod elektrospinningu a forcespinningu byly připraveny nanovlákna na bázi PHB. Nanovlákna byla obohacena vybranými rostlinnými olejovými extrakty a klotrimazolem, u takto modifikovaných nanovláken byla určena antioxidační aktivita, krátkodobá a dlouhodobá stabilita. Nevlákenné kryty byly připravovány z alginátu a chitosanu, tyto kryty bylo funkcionalizovány přídavkem vybraných vodných extraktů, ampicilinem, lysozymem, papainem, bromelainem a kolagenasou. U nevlákenných krytů byla stanovena antioxidační aktivita, krátkodobá stabilita a proteolytická aktivita. Připravené kryty byly testovány pro své antimikrobiální účinky na kulturách Micrococcus luteus, Serratia marcescens, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Na závěr byly úspěšně připravené kryty s obsahem bioaktivních látek s antioxidačním i antimikrobiálním účinkem podrobeny testům bezpečnosti na humánní buňky. Stanovení bylo provedeno pomocí MTT testu cytotoxicity na lidských keratinocytech HaCaT.
|
|
|
Porous hydrogels from natural gum modified with bio-active substances for accelerated wound healing
Černá, Eva ; Brtníková, Jana (oponent) ; Vojtová, Lucy (vedoucí práce)
The main aim of this thesis is to design, prepare and optimize composition of hydrogel dressing for wound healing with skin-like properties. An inexpensive hydrogel dressing with properties that accelerate healing process, supress bacterial infection and support easy handling is supposed to be a result of this work.. The theoretical part is focused on properties of each layer of the skin, polymer materials suitable for wound healing, pro-healing and antimicrobial agents suitable for antimicrobial environment in the wound. The experimental part includes several steps. The first one is optimization of the composition of the porous hydrogel dressing composed of natural polymer, resin Gum Karaya (GK) modified with synthetic hydrophilic gelling polymers and important emollient componentto obtain soft, elastic and transparent films via freeze-drying technique. Films were tested in terms of swelling ratio, hydrolytic stability, transparency, strength in tension in both dry and wet conditions, chemical composition and morphology. The second step includes integration of bioactive antiseptic compound into the structure of the hydrogel, which provides suitable antimicrobial properties for wound healing. Prepared transparent, hydrolytically stable and very tough hydrogel films were found to be effective against both gram-positive and gram negative bacterial strains tested within these work, specifically Staphylococcus aureus methicillin-sensitive, Staphylococcus aureus methicillin-resistant, Staphylococcus epidermidis, Klebsiella pneumoniae, Enterobacter cloacae, Enterococcus faecalis, Pseudomonas aeruginosa, Candida albicans and Escherichia coli. Followed work will be focused on both in vitro and in vivo biocompatibility evaluations.
|
|
|
Změna role sestry v péči o chronické rány
LUSKOVÁ, Pavlína
Bakalářská práce je zaměřena na péči o chronické rány. Snaží se mapovat vzdělání sester v této oblasti, spolupráci mezi lékařem a sestrou, vztahy na pracovišti, co lékaře i sestry ovlivňuje při výběru materiálu, úspěšnost v hojení a v neposlední řadě seznamuje více s produkty vlhkého hojení. Chronická rána je porucha integrity kožního krytu, která i přes adekvátní terapii po dobu 6-9 týdnů nevykazuje žádné známky hojení. Chronické rány představují ošetřovatelský problém a péče o pacienta s chronickou ranou s sebou nese určitá specifika. Znalost fázového hojení a moderních produktů je hlavním pilířem úspěchu, díky kterému lze výrazně pomoct při léčbě chronických ran. Cílem této práce bylo vyzdvihnout velký pokrok v oblasti péče o chronickou ránu a také více se dostat do hloubky celé této problematiky. Bakalářská práce byla rozdělena do dvou částí, a to na teoretickou a empirickou. První část této práce seznamuje s pojmy chronická rána, s typy chronických ran a celkovým hojením ran, fázemi hojení a prostředky, kterými lze hojení ovlivnit. Dále se zaměřila na hodnocení rány, převazování, vedení dokumentace, moderní produkty vlhkého hojení, roli sester a v neposlední řadě na vzdělávání v této oblasti. Druhá část této práce byla věnována výzkumnému šetření. V praktické části práce byly stanoveny dva cíle. První cíl: Zmapovat spolupráci lékaře a sestry v péči o chronické rány. Druhý cíl: Zmapovat rozhodování sestry ve výběru materiálu v péči o chronické rány. K těmto cílům byly stanoveny čtyři výzkumné otázky: 1. Jak bude probíhat spolupráce sestry a lékaře v péči o chronické rány? 2. Jaký materiál při hojení chronických ran sestry nejčastěji používají? 3. Jaké faktory sestru ovlivňují při výběru materiálu v péči o chronické rány? 4. Jakou roli sestra zastává v péči o chronickou ránu? Výzkumná část byla zpracována kvalitativní metodou pomocí polostrukturovaného rozhovoru s vybranými sestrami a lékaři, kteří se denně starají o chronické rány. Rozhovor obsahoval 16-18 otázek, které se během rozhovoru rozvíjely, aby respondenti mohli říct více svých dojmů ohledně této problematiky. Výsledky byly následně rozděleny do kategorií a dále zpracovány. Z výsledků šetření vyplynulo, že spolupráce mezi sestrou a lékařem probíhá v celku efektivně, komunikace a důvěra je mezi nimi na dobré úrovni, a proto sestry mají velký podíl na rozhodování ohledně výběru materiálu. Finanční náročnost některých produktů však nedovoluje, aby s nimi personál pracoval, ačkoliv se zdají personálu užitečné. V celkovém srovnání však metoda vlhkého hojení vychází ekonomicky jako méně náročná, také velmi účinná a komfortnější pro pacienty. Sestry jsou s jednotlivými produkty dobře zaškolovány a jejich pracoviště jim nabízí spoustu možností v rozvoji vzdělání, o které většina jeví zájem. Závěrem práce je, že v péči o chronické rány stále přibývá velké množství nových produktů, a proto je velmi důležité se v této oblasti neustále vzdělávat. Tato práce může sloužit jako informační materiál pro lidi, kteří se zajímají o tuto problematiku, a nese s sebou užitečné názory sester a lékařů.
|
|
|
Interactions of skin and stem cells with polymer nanofibres for construction of skin substitutes
Tomšů, Júlia ; Bačáková, Lucie (vedoucí práce) ; Sedmera, David (oponent) ; Jendelová, Pavla (oponent)
Kůže je nejrozsáhlejší orgán lidského těla, který hraje významnou roli v udržování homeostázy, a proto rozsáhlá kožní poranění můžou způsobit vážné zdravotní komplikace. Užití auto-, alo- i xeno-transplantátů doprovázejí komplikace v podobě nedostatku náhradní tkáně a jejího odhojování. Proto se vytvoření artificiální kožní náhrady v laboratorních podmínkách zdá být jedním ze slibných způsobů hojení rozsáhlých ran. Tato práce je v první části zaměřena na zhotovení dvouvrstvé prevaskularizované kožní náhrady sestávající z kolagenového hydrogelu podloženého biodegradabilní nanovlákennou membránou. Druhá část této práce se pak zabývá odlišnou strategií, tedy vývojem dočasného krytu ran na bázi celulózy. Pro výzkum byly využity lidské kožní fibroblasty a keratinocyty, kmenové buňky tukové tkáně a endotelové buňky. Pro zlepšení adheze a růstu buněk byl povrch syntetických nanovlákenných membrán potažen vrstvami adhezních proteinů. Bylo zjištěno, že lidské fibroblasty a tukové kmenové buňky upřednostňují fibrinové nanovrstvy, zejména homogenní síť z fibrinu na povrchu podkladové membrány. Keratinocyty pak lépe adherují a také stratifikují na kolagenových podkladech. Tyto poznatky motivovaly další vývoj dvouvrstvých konstruktů, kde dermální fibroblasty migrovaly z nanovlákenných membrán potažených...
|
|
|
Enkapsulace aktivních látek do nanovláken a možnosti jejich aplikace
Procházková, Lucie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla založena na optimalizaci výroby nanovlákenných krytů a zisku produktu pro následné funkční využití. Výroba nanovlákenných krytů probíhala z vybraných materiálů metodou elektrospinning a forcespinning. Jako výchozí materiály byly použity polyhydroxybutyrát, želatina, chitosan a alginát. Tyto materiály byly po úspěšné optimalizaci obohaceny o aktivní složky ampicilin a ibuprofen pro funkcionalizované využití krytů pro účinnější hojení ran. Teoretická část byla zaměřena na problematiku kůže, procesy hojení, druhy ran a nanovlákny, dále byla zmíněna charakterizace vybraných výchozích materiálů pro formování nanovláken. Praktická část vycházela ze zdlouhavého procesu optimalizace přípravy vlákenných krytů a později i krytů obohacených o aktivní složky. Dále byly navrženy kombinované kryty z různých materiálů s obsahy obou aktivních složek. Následovala charakterizace veškerých připravených krytů z pohledu stability v krátkodobém i dlouhodobém měřítku. Stanoveno bylo postupné uvolňování aktivních složek spektrofotometricky i metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie. Důležité bylo také stanovení antimikrobiální aktivity vybraných aktivních složek enkapsulovaných do struktury krytů. Závěrem byly kombinované kryty s obsahem obou aktivních složek využity pro testování bezpečnosti s humánními buňkami typu keratinocytů (HaCaT). Testování bezpečnosti vycházelo ze stanovení viability humánních buněk pomocí MTT testu, pro ověření i LDH testu. Proveden byl také scratch test (test hojení ran) po aplikaci navržených kombinovaných krytů.
|
|
|
Příprava bioaktivních krytů ran a testování jejich interakce s lidskými buňkami
Bendová, Agáta ; Márová, Ivana (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na přípravu a optimalizaci přípravy kožních krytů ran z materiálů obohacených bioaktivními složkami. V práci byly připraveny nanovlákenné kryty na bázi polyhydroxybutyrátu a nevlákenné kryty z alginátu a chitosanu. Nanovlákna byla připravována metodami elektrospinning a forcespinning. Bioaktivní složky použité k funkcionalizaci připravených krytů byly rostlinné extrakty, klotrimazol, ampicilin, lysozym a proteolytické enzymy. Teoretická část práce je zaměřena na popis využití nanovlákenných a nevlákenných materiálů v medicíně, charakterizaci materiálů na výrobu krytů a bioaktivních složek. Dále tato část popisuje metody použité pro přípravu a charakterizaci krytů. V praktické části byly připraveny vodné a olejové extrakty z vybraných rostlin, které byly charakterizovány na obsah polyfenolů a antioxidační aktivitu. Pomocí metod elektrospinningu a forcespinningu byly připraveny nanovlákna na bázi PHB. Nanovlákna byla obohacena vybranými rostlinnými olejovými extrakty a klotrimazolem, u takto modifikovaných nanovláken byla určena antioxidační aktivita, krátkodobá a dlouhodobá stabilita. Nevlákenné kryty byly připravovány z alginátu a chitosanu, tyto kryty bylo funkcionalizovány přídavkem vybraných vodných extraktů, ampicilinem, lysozymem, papainem, bromelainem a kolagenasou. U nevlákenných krytů byla stanovena antioxidační aktivita, krátkodobá stabilita a proteolytická aktivita. Připravené kryty byly testovány pro své antimikrobiální účinky na kulturách Micrococcus luteus, Serratia marcescens, Staphylococcus epidermidis a Escherichia coli. Na závěr byly úspěšně připravené kryty s obsahem bioaktivních látek s antioxidačním i antimikrobiálním účinkem podrobeny testům bezpečnosti na humánní buňky. Stanovení bylo provedeno pomocí MTT testu cytotoxicity na lidských keratinocytech HaCaT.
|
|
|
Vlhké hojení ran v konfrontaci s klasickou metodou převazů ran
DVOŘÁKOVÁ, Vendula
Bakalářská práce je zaměřená na porovnávání klasické metody hojení ran a vlhké metody hojení ran. Především se již používá metoda vlhkého hojení ran, ale jsou oddělení, kde využívají i klasickou metodu. Vlhká metoda hojení je velmi oblíbená, ale existují sestry, které stále prosazují klasické hojení ran. Varianta, která se často využívá v hojení, je kombinace těchto metod. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí teoretické a empirické. První, teoretická část se zaměřuje na anatomii kůže, historii, dělení a na rány obecně, celkově na hojení ran (na fáze hojení, faktory ovlivňující proces hojení). Dále na možnosti převazování, hodnocení ran a zaznamenávání do dokumentace, na materiály pro vlhké hojení ran a také na vzdělávání sester v této problematice. Empirická část zahrnuje výzkumné šetření. V empirické části byly stanoveny dva cíle. První z cílů zní: Zjistit rozdíl v délce hojení ran mezi klasickou a vlhkou metodou. Druhý cíl je: Zjistit rozdíl v náročnosti ošetřovatelské péče při klasické metodě a vlhké metodě hojení ran. K těmto cílům byly stanoveny výzkumné 4 otázky. První výzkumná otázka: Jaké problémy řeší sestry při hojení ran klasickou metodou? Druhá otázka: Jaké problémy řeší sestry při hojení ran vlhkou metodou? Třetí otázka: Jaký druh převazu sestry preferují? A čtvrtá otázka: Jaký je rozdíl v délce hojení mezi klasickou metodou a metodou vlhkého hojení ran? Ke zpracování výzkumné části bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Techniky sběru byly polostrukturované rozhovory se sestrami, zabývajícími se převazy ran a kazuistiky pacientů s chronickými ranami. Rozhovor se sestrami obsahoval 16 otázek (Příloha 2), byl doplněn během rozhovoru o podotázky. Výsledky byly rozřazeny do kategorií a dále zpracovány. Kazuistiky byly zaměřeny na pacienty s chronickými ranami, hospitalizované na oddělení následné péče. Kazuistiky byly doplněny o fotodokumentaci ran. Z výsledků vyplynulo, že sestry preferují metodu vlhkého hojení ran. Metodu vlhkého hojení ran sestry hodnotily jako rychlejší metodu hojení, ve výsledku méně ekonomicky náročnější a komfortnější pro pacienta. S těmito materiály se ale musí umět adekvátně pracovat. Proto je důležité se v problematice průběžně vzdělávat. Z výsledků dále vyplynulo, že i klasická metoda nebo její prvky se stále k léčbě ran využívají a i zde můžeme najít pozitiva. Na některé materiály i v dnešní době sestry nedají dopustit a k této metodě se rády vracejí. Výsledky výzkumu ukázaly, že výborných výsledků lze dosáhnout i kombinací těchto metod. Tato bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro ty, kteří se zajímají o problematiku hojení ran. Zájemci se dozvědí základní informace o obou metodách hojení ran a mohou si přečíst názory sester, které se převazy zabývají. V kazuistikách se dozví o průběhu hojení a mohou podle fotodokumentace porovnávat, jak se rány hojily.
|
host ::
RSS.